Potřebují papoušci vitamín C?
Vitamíny jsou nízkomolekulární pro život nezbytné organické látky, které v těle působí jako katalyzátory mnoha biochemických procesů a ovlivňují metabolismus bílkovin, tuků i sacharidů. Lidský organismus si je neumí sám syntetizovat, a proto je musí přijímat prostřednictvím potravy.
Pojem vitamín poprvé navrhl polský biochemik Kazimierz Funk. V roce 1912 izoloval z rýžových otrub vitamín B1 a na základě jeho životně důležité role vytvořil termín spojující slova vital a amine – tedy „životně důležité aminy“.
Zima se svým mrazivým počasím představuje pro náš organismus nejen fyzickou, ale i psychickou zátěž. Nejvíce trpí imunitní systém, který musí pracovat na plné obrátky, což se projevuje zvýšenou náchylností k virovým infekcím. U lidí se jako prevence běžně doporučuje doplňovat vitamín C, jenž obranyschopnost organismu posiluje. Jak je to však u našich papoušků? Potřebují v zimních měsících také zvýšený přísun vitamínu C, podobně jako člověk?
Vitamíny se podle své rozpustnosti rozdělují na dvě hlavní skupiny – na ty, které se rozpouštějí v tucích (lipofilní), a na ty, které jsou rozpustné ve vodě (hydrofilní).
Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E a K) se mohou v těle hromadit, protože se ukládají na delší dobu. Pokud jich organismus přijme příliš, hrozí vznik hypervitaminózy, která může vést až k poškození organismu – nejčastěji u vitamínů A a D. Jednoduše řečeno, tyto vitamíny je možné poměrně snadno předávkovat. Jejich nositelem v potravě jsou tuky, takže výrazné omezení tuků může způsobit jejich nedostatek.
Naopak vitamíny rozpustné ve vodě se v těle neukládají, a co organismus nepotřebuje, to vyloučí močí. Z tohoto důvodu bývají jen zřídka toxické, ale je nutné je pravidelně doplňovat. Do této skupiny patří vitaminy řady B a také vitamín C.
- Vitamín C je důležitý pro tvorbu kolagenu, bílkoviny, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. Kolagen je přítomen v kůži, šlachách, kostech, chrupavkách a ve stěně cév, dodává jim pevnost a pružnost.
- Účastní se syntézy karnitinu v játrech, který se podílí na přenosu mastných kyselin do mitochondrií.
- Působí jako důležitý antioxidant, látka působící preventivně proti toxickým vlivům kyslíkových radikálů.
- Je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, podporuje odolnost organismu vůči infekcím.
- Kyselina askorbová také podporuje vstřebávání železa ze střev. Železo je pro organismus životně důležitý makroprvek. Podílí se na tvorbě červených krvinek a je součástí červeného krevního barviva hemoglobinu, které přenáší kyslík ke všem buňkám v těle. Příliš málo železa může způsobit anémii, naopak příliš mnoho železa může způsobit takzvanou hemochromatózu, poruchu metabolismu železa, při které se jeho nadměrné množství ukládá v orgánech. Nadměrné množství železa v játrech vede k poškození buněk a jejich membrán. Důležitá je tedy jeho rovnováha v organismu.
Člověk si vitamíny, včetně vitamínu C, sám vyrobit neumí. U zvířat je to však jiné – většina druhů dokáže vitamín C syntetizovat a nemusí jej získávat z potravy. Společně s člověkem tuto schopnost postrádají pouze někteří primáti, morčata a kapybary, kteří jsou tak plně odkázáni na příjem vitamínu C.
Ptáci si vitamín C vytvářejí v játrech a ledvinách, proto za běžných okolností papoušci nepotřebují, aby byl tento vitamín v jejich dietě doplňován. Jeho podávání je vhodné jen ve specifických situacích – například při zvýšeném stresu nebo po prodělaném onemocnění.
Jako zdroj vitamínu C jsou obecně doporučovány především citrusové plody. Pomeranče i citróny obsahují v porovnání s ostatním ovocem více vitamínu C, avšak existují i bohatší zdroje. Mezi ně patří například kiwi, jahody, černý rybíz či papája, ze zeleniny mají mnohem vyšší obsah vitamínu C například brokolice či paprika. Jako nejbohatší zdroj vitamínu C se uvádí šípek.
Papouškům lze šípek nabídnout několika jednoduchými a bezpečnými způsoby. Volba formy závisí na druhu a velikosti papouška.
1. Čerstvé šípky
- Mnoho papoušků je ochotně okusuje přímo z větviček.
- Lze podávat celé plody, ideálně dobře vyzrálé a měkké, menším papouškům lze plody nakrájet.
- Výhodou je vysoký obsah vitamínu C a přirozený způsob obohacení potravy, tzv. enrichment.
2. Sušené šípky
- Snadno dostupné, trvanlivé a vhodné i pro malé druhy.
- Můžete je nabídnout celé nebo rozdrcené přidat do směsi krmiva.
- Papoušci je často rádi louskají jako pamlsek.
Šípek – malý plod s velkou silou
Šípky, plody růže šípkové, patří k nejcennějším darům podzimu. Na první pohled nenápadné červené bobule ukrývají překvapivě bohaté množství prospěšných látek, díky nimž jsou ceněny v lidské i veterinární medicíně.
Nejznámější je šípek jako výjimečný zdroj vitamínu C. Obsahuje ho několikanásobně více než citrusové plody, a proto se tradičně doporučuje při nachlazení nebo jako prostředek na podporu imunity. Kromě vitamínu C však šípky poskytují i vitamíny skupiny B, karotenoidy, flavonoidy a minerální látky, které přispívají k celkové vitalitě organismu.
3. Mletý šípek (prášek)
- Vzniká rozemletím sušených šípků.
- Výborně se hodí pro malé nebo vybíravé papoušky – jednoduše se nasype na směs ovoce a zeleniny.
4. Šípkový čaj
- Lze nabídnout jako doplněk – vlažný, neslazený.
- Vhodné zejména při nemoci, stresu nebo jako zpestření pitného režimu.
- Vždy podávat v oddělené misce a pouze čerstvý.
Závěrem
Vitamín C je pro organismus důležitý, ale většina papoušků si jej dokáže vytvořit sama. Doplnění má smysl jen při zvýšené zátěži, jako je stres či nemoc. Klíčové je vždy vycházet z individuální potřeby konkrétního jedince a řídit se zásadou, že i u přírodních látek platí „všeho s mírou“.