Dýchací systém ptáků patří k nejvýkonnějším mezi všemi obratlovci. Aktivní povrch plic i intenzita dýchání jsou u ptáků výrazně vyšší než u savců. Na rozdíl od nich však ptačí plíce při dýchání nemění svůj objem a jsou relativně malé.

Pohyb vzduchu v dýchacím systému ptáků je umožněn soustavou vzdušných vaků, které se při dýchání střídavě zvětšují a zmenšují.

Při prvním nádechu proudí vzduch přes plíce do zadních hrudních a břišních vzdušných vaků. Při prvním výdechu proudí vzduch zpět do plic, kde proběhne výměna plynů. Při druhém nádechu se vzduch z plic přesouvá do předních vzdušných vaků a při druhém výdechu proudí vzduch přes plíce do průdušek a průdušnice a je následně vydechován

Vdechovaný vzduch prodělává tedy dva dechové cykly, ne jeden jako u savců. Právě tato mimořádná efektivita dýchání je důvodem, proč jsou ptáci extrémně citliví na inhalační toxiny, mezi které patří i výpary z teflonu.

Obrázek: světle růžová barva zdravých plic.

Otrava teflonem je způsobena toxickými plyny, které vznikají při zahřívání povrchů obsahujících PTFE (polytetrafluoroetylen). Tato látka je součástí nepřilnavých povrchů známých pod obchodním názvem Teflon a běžně se používá k úpravě kuchyňského nádobí (pánve, pečicí formy), kuchyňských spotřebičů i žehliček.

Při zahřátí na teploty přibližně 260 °C a vyšší dochází k tzv. pyrolýze, během níž se uvolňují toxické PTFE plyny. Tyto výpary jsou bezbarvé, bez zápachu a pouhým okem neviditelné, přesto však představují pro ptáky extrémně nebezpečné riziko.

Při běžném vaření za standardních podmínek nepředstavuje teflon pro člověka významné riziko. U ptáků však i krátkodobé přehřátí teflonového povrchu může vést k uvolnění toxických plynů a způsobit fatální otravu.

Toxin vznikající při přehřátí teflonu způsobuje u ptáků závažný edém plic, tedy prosakování tělních tekutin do plicní tkáně. V důsledku toho dochází k akutnímu selhání dýchání – pták se prakticky „utopí“ ve vlastních tělních tekutinách.

Mezi typické příznaky otravy patří náhlý kolaps nebo úhyn, výrazně ztížené dýchání, nekoordinované pohyby a křeče. Průběh otravy je často velmi rychlý.

Jedinou možnou první pomocí je okamžité přemístění ptáka na čerstvý vzduch, nicméně ve většině případů bývá i přes rychlou reakci prognóza velmi nepříznivá.

Z těchto důvodů je zásadní prevence – ptáci by neměli být přítomni v kuchyni a v domácnostech s ptáky by se mělo zcela vyhnout používání teflonového nádobí a spotřebičů s nepřilnavým povrchem. Stejně důležitá je i dostatečná ventilace kuchyně.

Obrázek: výrazné překrvení plic – tmavé zbarvení při otravě teflonovými výpary.

PŘÍPAD Z PRAXE: Náhlý úhyn mláďat arů

Po návratu z práce nalezla chovatelka tři ze čtyř ručně dokrmovaných mláďat arů ararauna mrtvá. Do té doby mláďata prospívala a nevykazovala žádné známky onemocnění.

Patologické vyšetření (pitva) prokázalo výrazné překrvení plic a přítomnost tekutiny v osrdečníku, přičemž nález byl shodný u všech uhynulých jedinců. Vzhledem k rychlému průběhu a jednotnému nálezu vzniklo podezření na otravu.

Následně vyšlo najevo, že během nepřítomnosti chovatelky probíhalo v kuchyni vaření na teflonové pánvi. Na základě klinického průběhu, pitevních nálezů a zjištěných okolností byla jako pravděpodobná příčina úhynu stanovena otrava teflonovými výpary.

Tento případ ilustruje, jak fatální mohou být teflonové výpary pro ptáky – i při zdánlivě běžných domácích činnostech.

Zima se svým mrazivým počasím představuje pro náš organismus nejen fyzickou, ale i psychickou zátěž. Nejvíce trpí imunitní systém, který musí pracovat na plné obrátky, což se projevuje zvýšenou náchylností k virovým infekcím. U lidí se jako prevence běžně doporučuje doplňovat vitamín C, jenž obranyschopnost organismu posiluje. Jak je to však u našich papoušků? Potřebují v zimních měsících také zvýšený přísun vitamínu C, podobně jako člověk?

• Vitamín C je důležitý pro tvorbu kolagenu, bílkoviny, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. Kolagen je přítomen v kůži, šlachách, kostech, chrupavkách a ve stěně cév, dodává jim pevnost a pružnost. 
• Účastní se syntézy karnitinu v játrech, který se podílí na přenosu mastných kyselin do mitochondrií. 
• Působí jako důležitý antioxidant, látka působící preventivně proti toxickým vlivům kyslíkových radikálů. 
• Je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, podporuje odolnost organismu vůči infekcím.
• Kyselina askorbová také podporuje vstřebávání železa ze střev. Železo je pro organismus životně důležitý makroprvek. Podílí se na tvorbě červených krvinek a je součástí červeného krevního barviva hemoglobinu, které přenáší kyslík ke všem buňkám v těle. Příliš málo železa může způsobit anémii, naopak příliš mnoho železa  může způsobit takzvanou hemochromatózu, poruchu metabolismu železa, při které se jeho nadměrné množství ukládá v orgánech. Nadměrné množství železa v játrech vede k poškození buněk a jejich membrán. Důležitá je tedy jeho rovnováha v organismu.

3. Mletý šípek (prášek)

• Vzniká rozemletím sušených šípků.
• Výborně se hodí pro malé nebo vybíravé papoušky – jednoduše se nasype na směs ovoce a zeleniny.

4. Šípkový čaj

• Lze nabídnout jako doplněk – vlažný, neslazený.
• Vhodné zejména při nemoci, stresu nebo jako zpestření pitného režimu.
• Vždy podávat v oddělené misce a pouze čerstvý.

Stále častěji se ve veterinární ambulanci setkávám s majiteli papoušků, kteří si přijdou nakoupit léčiva do zásoby. Někteří majitelé mi vysvětlují, jak potřebují ve svém chovu preventivně aplikovat antibiotika nebo antiparazitika a jakou mají výbornou zkušenost s touto preventivní aplikací. Jiní přijdou v situaci, kdy papoušek vykazuje příznaky onemocnění, ale papouška nemohou nebo nechtějí dopravit do veterinární ordinace. Pokud taková situace nastane, snažím se majitelům vysvětlit, že bez vyšetření pacienta a stanovení diagnózy není možné léčivo prodat.

Léčivo je podáváno v konkrétní dávce, která je vypočítána pro konkrétního jedince na základě jeho hmotnosti. Když jsem se jednoho majitele, který si chtěl preventivně koupit antibiotika zeptala, jak tato antibiotika podává, odpověděl, že když se mu na papouškovi něco nezdá, rozpustí antibiotika ve vodě a dá papouškovi 4 kapky. Při další otázce, jak dlouho tato antibiotika podává, odpověděl, že 2 dny a papoušek se obvykle zlepší. Na tomto případu je všechno špatně. Antibiotika nebyla podána ve správné dávce a nebyla podávána po určenou dobu. Pokud jsou antibiotika podávána v nízkých dávkách společně s krátkou dobou podávání, vytvoří se pak rezistence a v případě nutnosti podání, kdy papoušek bude opravdu nemocný, pak tyto léky nebudou fungovat.

K dalším onemocněním, u kterých aplikace antibiotik nevyřeší primární problém, patří například zadržení snášky, pozření cizích těles nebo ztučnění (lipidóza) jater. V těchto případech je nutné provést rentgenologické vyšetření, které nám napomůže odhalit problém a stanovit následnou léčbu.